Do dnešních dnů se sice v Neškaredicích, bohužel, žádná větší pamětihodnost nedochovala, i přesto se však v obci nachází několik zajímavostí, které stojí za zmínku. Pomoci v odhalování obecní historie by jistě pomohla kronika, o jejímž osudu, tedy byla-li vůbec napsána nebo kam se poděla, není prozatím nic známo. V následujících řádcích se tak s vámi podělíme o skromné znalosti nejen o současných pamětihodnostech, ale i zaniklých památkách, které se nám vlastním úsilím a s nezměrnou pomocí přátel a obyvatel Neškaredic podařilo vypátrat.

Svatá místa

Kaple sv. Jana Nepomuckého
Bezesporu nejvýznačnější stavbou v Neškaredicích byla až do počátku 60. let minulého století velká kaple sv. Jana Nepomuckého, jejíž historie sahá do první poloviny 18. století.

O postavení kaple se vyjednávalo již od roku 1721. Pražská konzistoř však přišla s požadavkem, aby obec pro zřízení kaple dala nějaké věno pro stavbu kaple a její údržbu. Dne 1. května 1731 věnovali občané Neškaredic pole zvané Cukmantl (pozn.: název pole je chybný, neboť lokalita Cukmantl se nachází na jižním okraji Neškaredic, tedy jinde, než kde byla kaple vystavěna) jako věno kapli a následně dne 18. července 1731 pražská konzistoř vydala povolení, aby si obyvatelé Neškaredic na vlastní náklady kapli vystavěli a zasvětili ji sv. Janu Nepomuckému. Kaple byla postavena ještě v roce 1731 a ve 20. století se nacházela vpravo od dnes již bývalé školy (při pohledu od silnice).

Kaple byla centrální, osmiboká, s pětiboce uzavřeným presbytářem, členěná pilastry. Kupolová klenba s lunetami byla zastřešená šindelovou cibulí se sanktusovou vížkou, okna byla půlkruhová. Hlavní oltář pocházel z doby kolem roku 1730 s vyřezávaným rámem, boční oltáře z doby kolem roku 1718 s vyřezávanými rámy. Všechny tyto cennosti se po demolici kaple ztratily. Dochoval se zvon, který je uložen v depozitu a v roce 2016 podstoupil renovaci. Pouze z fotografií je pak znám plastický nápis nad vchodem do kaple.

Podle dochovaných fotografií mohla být kaple vážně poničena v závěru druhé světové války. Některé fotografie naznačují, že její střechou prolétla nevybuchnuvší puma odhozená spojeneckými bombardéry. Dne 24. srpna 1944 totiž došlo k prvnímu spojeneckému náletu na Kolín [1], během kterého, zhruba po 13. hodině, „na blízké Neškaredice dopadlo 39 trhavých bomb, kterými bylo lehce poškozeno pět domů, a na šesti hektarech polí byla zničena úroda.“

V létech 1868, 1894 a 1929 byla kaple sice opravována, ale poznamenaná válkou a událostmi se zaváděním socialistického zřízení kaple chátrala až do osudného konce, jímž byl 27. listopad 1962, kdy byla zbořena vojáky. Její bourání započalo v 9.00 hodin a skončilo v 17.00 hodin.

Nejprve byla stržena báň a následně rozvaleny zdi kaple. Trosky byly nejprve ponechány na svém místě. Za několik přijeli opět vojáci a odvezli si ze zbořeniště cihly. Dle rozhodnutí Městského národního výboru v Kutné Hoře mělo dřevo z krovů připadnout vedlejší škole. Než však škola dřevo zpracovala, ukradli ho Romové, kteří využili příležitosti a zcizili i začnou část dřeva, jež bylo uloženo již na školním pozemku. Na místě tak zůstaly jen kameny, které se v průběhu let také z větší části ztratily. Některé z nich možno ještě spatřit v haldách navážky na původním místě.

V současnosti jeden z pozemků, na němž kaple stála (pozemková parcela č. 1/2) patří církvi, druhý (pozemková parcela č. 29) patří firmě Colombe, a.s. z Prahy. Existenci kaple dnes připomínají již jen rozeklané schody z ulice a kovová branka.

Zvonička
Na křižovatce silnic od Kutné Hory a Církvice byl v květnu 2016 stržen vybydlený dům čp. 12 (dle katastru nemovitostí; p. č. 118). Na jeho místě byla krátce poté firmou Carpias SE zahájena výstavba nové zvoničky s výškou přibližně osmi metrů. Stavba, jež se stane největší církevní památkou v obci, má čtvercový půdorys o rozměrech zhruba 3 x 3 metry a základovou desku z betonu. Nadzemní část zdiva a klenuté nadpraží jsou z bloků pískovce opracovaných nahrubo špičákem, ostatní obvodové zdivo a římsa pak z plných cihel.
Zvonička by měla být dokončena ještě v letošním roce. Na ploše okolo ní vznikne odpočinkové místo s posezením pro kolemjdoucí a cyklisty. Uvažuje se rovněž o instalaci pítka.

Výklenková kaple
Na kraji Neškaredic, u křižovatky ve směru na Třebešice vedle areálu firmy ZERS spol. s.r.o., se nachází zcela nová výklenková kaple, lidově nazývaná kaplička, která byla vystavěna v roce 2016 za finanční podpory společnosti Carpias SE. Kříž byl pořízen na náklady rodiny Hniličkovy. Architektonicky povedené dílko, s krásnou sochou Panny Marie s Ježíšekem v náručí, září novotou a čistotou, čímž dokládá, že je o ně pečlivě staráno.

Boží muka (kříž)
Poblíže nové výklenkové kaple se nacházejí též boží muka (možná, že se jedná o kříž). Ta jsou nad svahem na protější straně stejné křižovatky. Boží muka mají tvar betonového sloupku a dříve je zdobila patrně bronzová plastika s nápisem, ale tu někdo ukradl. V roce 2017 bylo okolní prostranství upraveno, vyčištěno a přilehlý zděný taras opraven.

Kříž „Na Šejblích“
Kříž stojí v lokalitě Na Šejblích (dnes Na Špejblích), vizte – ZDE. Po prostudování současných a historických map je zcela zřejmé, že i když je stále na stejném místě, byl původně vztyčen u trojcestí oddělující pole, respektive lokality Na Šejblích, Nad Roklí (Na Roklích) a U Cukmandlu (dnes není tato oblast v mapách značena a je brána jako součást lokality U Černého kříže).
Železný kříž jednoduchého tvaru je umístěn na pískovcovém podstavci a lícovou stranou natočen k severovýchodu. Na zadní straně podstavce, směrem k stezce, je jakási prázdná kapsa. Na horním rameni kříže je přinýtována nápisová blána s písmeny INRI, zkratkou latinského Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum (česky Ježíš Nazaretský, král židovský). Na dolním rameni kříže je pak plaketa s poselstvím kříže, které je však, a obzvláště v protisvětle, nečitelné. Mezi blánou a poselstvím je na kříži patrný otvor, jenž jistě sloužil k upevnění sošky ukřižovaného Ježíše Krista. Ta se poděla neznámo kam.

Zajímavé stavby

Škola
V obci, nalevo od místa, kde stála kaple sv. Jana Nepomuckého, se nachází již vzpomínaná budova školy. Postavena byla v roce 1854 a výuka v ní byla ukončena v roce 1984. Do doby než byla vybudována, byl k výuce používán dřevěný domek slámou pokrytý. Od 90. let minulého století je pronajímána k bydlení a v duchu tradic zažila i nepovolené obsazení romskými nájezdníky ze Slovenska. Vzhledem k uklidnění situace v obci poté, co si Agentura pro sociální začleňování vybrala jinou lokalitu, jíž chce „pomoci“, se mohou stávající obyvatele těšit ze soukromí.

Hostinec Metro
Samostatnou kapitolou je zrušený hostinec Metro. O tomto zařízení na výrobu šťastných tváří a žertovných kousků přineseme více informací zejména v připravované kapitole „Hostince v Neškaredicích“. Několik hlavních údajů v budoucnu doplníme i na této stránce.

Koudelárna
Dům čp. 7 u křižovatky silnic III. třídy číslo 33719 a 33721a, tedy téměř v centru obce. Do poloviny 90. let minulého století byl tento dům, charakteristický prapodivnou přístavbou v čelní straně k silnici, obýván převážně romskou komunitou, a to tak intenzivně, že z něj byli tito nájemníci-neplatiči vystěhováni do jiných lokalit. Obývání mělo za následek nahromadění nepředstavitelného množství odpadků v prostoru za domem, což vedlo ke zničení podpovrchových a spodních vod, tedy zánik studánky u autobusové zastávky a zamoření studen v širokém okolí. Smetiště bylo sice odklizeno, ale problém s vodou přetrvává. Dům byl poté z bezpečnostních důvodů zabedněn.

Další stavby
V obci se nachází hrubým odhadem deset statků, chcete-li větších hospodářských usedlostí, jejichž historie sahá do poloviny 19. století. Některé z nich jsou celá obývány a plní svoji funkci, jiné chátrají, další jsou před spadnutím a několik z nich prochází rekonstrukcí.
Za zmínku stojí i pozoruhodná vila, čp. 21, patrně z přelomu 19. a 20. století. Naleznete ji v severovýchodní části Neškaredic, u mostku přes potok Křenovka, poblíže požární nádrže.

 

Další zajímavosti

Památná lípa
V centrální části Neškaredic, vedle dnes již strženého domu čp. 56 u silničního mostu přes potok Křenovka, se tyčí nemocná, trouchnivějící, přesto však přežívající lípa. Její košaté časy jsou už dávno pryč a tak její slávu připomíná již jen opracovaný pamětní kámen, nacházející se u paty stromu, s třířádkovým nápisem „Pravda vítězí • Památce Husově • 1415  – 1920“.

 

Žižkův dub
Na poli u cesty od bývalého hostince Metro ke zrušené skládce stával další památný strom, Žižkův dub. Kdy byl vysazen a kdy zanikl, není známo. Podle jednoho dochovaného snímku je zřejmé, že dostal zásah bleskem, který jej zahubil.

 

Socha vodníka
V létě roku 2016 byly pražskou společností Carpias SE na kraji Neškaredic, ve směru na obci Církvice, vybudovány dva rybníčky. Ty jsou součástí budovaného sportovního a odpočinkového areálu s fotbalovým hřištěm. Na počátku května 2017 přibyla na ploše mezi rybníčky socha vodníka v nadživotní velikosti, která byla za pomoci řetězové pily vyhotovena z dubového dřeva uměleckým řezbářem Josefem Cipryánem z Podhradí u Lichnice.

 

Prameny:
Zaniklá kaple sv. Jana Nepomuckého
[1] Spojenecké nálety na Kolín za II. světové války, DIBI, Kolín 2000

Foto: sbírka rodiny Bílkovi, České muzeum stříbra, Petr Hýžďal, Jiří Kučírek st., Jiří Kučírek ml. a jeho sbírka, Josef Snížek a jeho sbírka, Jaroslav Šubrt, sbírka p. Zachaře.