Potůček Křenovka (2016)
Potok Křenovka
Obcí Neškaredice protéká jediný potok. Je jím Křenovka (snad podle hojného výskytu divokého křenu podél jeho břehů, ve starých mapách označována jako Perztenitzer Bach), která pramení na západním okraji obce Křesetice, ležící asi 2 km východě od Malešova. Jeho největšími přítoky jsou Ještěrný potok (pravostranný na říčním km 7,3; délka 2,9 km) a Bažantnice (levostranný na ř. km 5,2; délka 2,6 km). Plocha povodí Křenovky činí 20,6 km².
Potok spadající do povodí Labe teče převážně severovýchodním směrem a u obce Církvice podtéká dvojkolejnou železniční trať č. 230 (z Kolína do Havlíčkova Brodu) a napájí tamní rybník Utopenec. Pod hrází rybníka se potok Křenovka vlévá do říčky Klejnárky na jejím 12. říčním kilometru.
VD Neškaredice (rybník Žmola)
Největší stavbou na potoku je Vodní dílo (VD) Neškaredice (někdy též udáváno jako Vodní nádrž (VN) Neškaredice a v místním názvosloví jako Žmola) s vodní plochou 5,8 ha a plochou povodí 13,51 km² a průměrným průtokem 0,043 m³/s, nacházející se mezi obcí Perštejnec a Neškaredicemi s hrází na 3. říčním kilometru. Dílo bylo vybudováno v 80. létech minulého století. Prvním a patrně i posledním hrázným VD byl pan Nevole.
Zub v přepadu (2009)
V důsledku nedostatečného průzkumu podloží (a to byli páni odborníci včas místními obyvateli upozorněni na to, že se v létě potok v místech před dnešní hrází ztrácel a objevoval pod ní) a nekvalitně odvedené hydroizolace, která se projevovala zvýšenou hladinou podpovrchové vody v okrajových lokalitách obce, bylo VD opakovaně izolováno, například betonovými splachy podél vnitřní stěny u hráze VD. Neúspěšné pokusy o izolaci nakonec vedly k mechanickému snížení maximální hladiny, a to vyříznutím „zubu“ a přidáním záchytné mříže do levé strany přepadu (ve směru toku).
VD Neškaredice v průběhu rekonstrukce (květen 2016)
Rekonstrukce 2015 – 2016
Dne 17. 7. 2015 byla státním podnikem Povodí Labe oznámena veřejná zakázka na „Zvýšení retenční funkce rekonstrukcí spodních výpustí“. Ve výběrovém řízení zvítězila společnost Metrostav, a. s., která 16. 10. 2015 s Povodním Labe uzavřela smlouvu o díle. Rekonstrukce VD Neškaredice byla zahájena 12. 11. 2015 a definitivně dokončena 14. 10. 2016.
Rekonstruovaný sdružený objekt (listopad 2016)
V rámci projektu dle veřejné zakázky došlo:
K rekonstrukci funkčních částí vypouštěcího zařízení VD Neškaredice. Rekonstrukcí, došlo k úpravám provozního přelivu v čele sdruženého objektu a zároveň byla realizována nová povodňová výpust pomocí ocelového potrubí DN 1100. Za účelem zlepšení retenčního potenciálu nádrže byla zvýšena niveleta bezpečnostního přelivu o 19 cm. Součástí stavby byla i výměna všech zkorodovaných prvků, které byly nahrazeny kompozitními materiály, dále rekonstrukce přístupové lávky a opevnění koryta pod závěrným prahem vývaru sdruženého objektu, rekonstrukce vrchní narušené části betonové konstrukce portálu na výtoku sdruženého objektu a vybavení VD zařízením pro sledování veličin důležitých pro TBD (Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly). Součástí akce bylo i zpracování dílenských výkresů v nezbytně nutném rozsahu a zpracování aktualizace manipulačního řádu VD.
Přehrada se pomalu, ale jistě plní (listopad 2016)
Rybaření
VD Neškaredice obhospodařuje Český rybářský svaz – Samostatně hospodařící místní organizace (SHMO ČRS) Kutná Hora a spadá do revíru 411034 – Klejnarka I. (info také – ZDE) s celkovou plochou 13,5 ha. Další užitečné informace lze nalézt též na webu Kutnohorští rybáři. Při návštěvě Žmole (VD Neškaredice) za úlovky nezapomeňte, že: platí zákaz vstupu na objekty nádrže a manipulace s nimi, zákaz lovu ryb z hlavní hráze nádrže a zákaz vjezdu motorových vozidel na komunikace okolo nádrže.
Rybníčky v Neškaredicích (červen 2017)
Rybníčky
V létě roku 2016 byly pražskou společností Carpias SE na kraji Neškaredic, ve směru na obci Církvice, vybudovány dva rybníčky. Ty jsou součástí budovaného sportovního a odpočinkového areálu s fotbalovým hřištěm. Na počátku května 2017 přibyla na ploše mezi rybníčky socha vodníka v nadživotní velikosti, která byla za pomoci řetězové pily vyhotovena z dubového dřeva uměleckým řezbářem Josefem Cipryánem z Podhradí u Lichnice.
Požární nádrž (2016)
Požární nádrž
Další větším vodním zdrojem v obci je betonová požární nádrž. Její užitečnost je však poněkud spekulativní, neboť v ní většinou není dostatečné množství vody, která je i tak kontaminována komunálním odpadem a prorostlá orobincem.
Prameny:
Wikipedie, Povodí Labe a b2bpoptávka.cz
Zvláštní poděkování za pomoc při sestavování článku náleží
paní Ing. Janě Burianové, tiskové mluvčí Povodí Labe, s.p.